neděle 20. ledna 2013

PRAMUN

No v poslední době jsem toho moc (rozuměj nic) na blog nepřidal, ale na mojí obranu - škola škola škola!
Blížící se pololetní klasifikace, která se i přes mé "nasazení" moc nezlepšila a do toho ještě akce, na kterou
jsem se těšil už opravdu hodně dlouho - PRAMUN.

Takže čím jsem se vlastně na úkor blogu zabýval? PRAMUN (zkratka slov Prague Model United Nations)
je studentská konference, která se tento rok konala v Praze už popáté. Jak je možné vyčíst z názvu,
je to modelové zasedání Organizace spojených národů. To stručně znamená, že si studenti vyberou
země, které budou reprezentovat, a poté hájí jejich zájmy v jednotlivých komisích. Komise jsou stejné
jako v opravdovém OSN a zabývají se i stejnými tématy. Já byl v Disarmament (odzbrojování)
a jako téma jsme měli boj s kyberterorismem a schválení dohody o zákazu jaderných testů Čínou, USA,
Íránem, Izraelem, Indií a KLDR. Co se naší školy týče, tak jsme měli dostatek lidí na reprezentaci tří zemí.
Vybrali jsme si Švýcarsko, Nový Zéland a Severní Koreu (ano, tu špatnou :D). Nejsme zrovna fanoušci
Kim-Čongů, ale říkali jsme si, že by to chtělo pořádnou výzvu! Navíc - jak lépe si procvičit angličtinu, než
když se hádáte se zástupci USA, Nového Zélandu nebo Chile.








A tady narážíme na další charakteristiku PRAMUNu, je totiž celý v angličtině. A nejen to! Většina
delegátu (studentů účastnících se konference) není totiž z Česka. Z letošních 17 škol, které se zúčastnily,
byly z Česka jen 4 (a do nich počítám i Francouzské lyceum a English International School). Ostatní byly
například z Kalifornie a New Jersey, mezinárodní školy z Egypta, Švýcarska, Turecka i Kamerunu a americké školy z Itálie či Německa (zrovna ty německé Američany (Ramstein High School) jsem měl po dobu konference na starost). Celkově tady tedy bylo přes 300 studentů z několika kontinentů.

Pro celý článek a více fotek rozklikněte .. 



Právě to je na této události tak skvělé! Seznámíte se s lidmi z celého světa, bavíte o rozdílech mezi vašimi zeměmi, vysvětlujete jim, proč vás štvou matriošky a že všichni Češi opravdu neposlouchají dechovku

(což komplikuje fakt, že pořadatelé pozvali folklórní tanečníky s doprovodem). Co se mě týče,
tak za těch pět dnů jsem si celkem dost zlepšil ájinu, mnohonásobně jsem si zvětšil multikulturní rozhled, vyvrátil spoustu předsudků o Američanech (i když to, že se v zahraničí velmi rádi vydají do McDonaldu nebo Starbucksu je pravda :D), osvěžil znalosti o Praze a naučil se několik českých folklórních tanců.
Vadili mi  snad jenom dvě věci - že jsem špatně pobral instrukce ohledně oblékání a dvakrát jsem přišel nastrojený v saku a košili, zatímco skoro všichni ostatní měli jeansy a mikinu. Ale nejvíc mě štvalo,
že to nebylo dvakrát delší!

To, proč je PRAMUN tak skvělý, výborně popisuje Terčin článek z webu Prahy 10:
"Hlavním cílem PRAMUNu je především rozvíjet myšlení mladých lidí, vzbudit u nich zájem o aktuální dění nebo naučit se schopnosti dospět k řešení problémů pomocí diskuze. Díky kulturní rozmanitosti jednotlivých delegátů tak ale měl každý jedinec především výjimečnou možnost potkat lidi z druhé strany světa a navazovat nová přátelství. Protože jak řekl pan Phillipp Schmoll, zakladatel PRAMUNu: "Máme tu lidi z Kamerunu, Kalifornie nebo Turecka. A jestli s nimi za celou dobu nepromluvíte, o něco přicházíte; a já rozhodně nechci, abyste o něco přišli. Musíte se ptát na otázky, nebát se vystoupit ze své osobní zóny, poznávat se. Protože nejdůležitější je se zapojit!"

celý článek zde


Vím že jsem se tu rozepsal až moc, ale na závěr jen přidám mojí největší zkušenost z PRAMUNu:
Jestli budete někdy provázet Američany po Praze, určitě je vemte do McDonaldu, ve Státech nejsou
zrovna moc pohledný, zatímco u nás je uchvátí designový interiér, McCafé (to v USA taky neni)
nebo McBox (ten prý není nikde jinde než v Česku - a skoro všichni z něj byly uplně na větvi). Fakt!
A ten pohled, když zastaví a koukají s otevřenou pusou na interiér Mekoše v dolní části Václaváku za to stojí!



z prvního dne - diskutování v komisích

 Tady jedna s mojí kamarádkou Gabčou 
(protože vím, že s Aničkou sledujou můj blog!)

 den druhý - nehorázně jsem zmoknul a ještě k tomu nevím, kde je moje skupina

 den třetí - práce v komisích a vytváření rezolucí


póza "mladý intelektuál"

hlasování o rezolucích 

 no a když někdo nechtěl hlasovat pro naší rezoluci.... :D   "angry delegate"

den čtvrtý - General Assembly, konkrétně aplaudující já a další zástupci KLDR (DPRK) po výborném projevu dalšího člena našeho týmu

tady pohled na celé GA - najdete mě?
7. řada druhý zleva 


poslední den - já a "moji" němečtí Američané na Staromáku


Photos by Michal Menčík a Pavel Mládek.

PRAMUN website 

3 komentáře :

  1. Zas mě napadá kiliarda věcí k okomentování..ale tak shrnula bych to takto:

    1.)nastrojením jsi podle mě nic nezkazil, spíš naopak ;)))
    2.)and you know why? Because YOLO! thanks!

    :D :D

    OdpovědětVymazat
  2. To zní zajímavě, nikdy jsem o tom neslyšela:) je to super, že se takhle studenti naučí diskutovat o různých problémech, a podívají se do zahraničí:)
    haha Češi poslouchají dechovku :D alespoň už ale vědí, kde ČR je...před pár lety jsem byla v Německu na výměnném pobytu, a jedna Němka prostě nevěděla, kde je ČR, to je dost smutný..:D
    co je to McBox? k nám na konec světa ( do Brna ) to asi ještě nedorazilo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj, akorát je škoda že něco podobný u nás není na každý škole :) McBox je asi pražská specialita :D http://www.burgerbusiness.com/wp-content/uploads/McD_McBox_Czech.jpg

      Vymazat